Captain of the Air Force (Captian America FF) 01

13. května 2017 v 8:20 | Rois |  Yaoi - kapitolky
Po čtyřech měsích přináším povídku na téma Kapitána Ameriky... Popravdě, jsem jedné důležité osůbce před měsíci slíbila, že jí pošlu povídku na tohle téma, ale nenašla jsem žádné starší, takže jsem napsala novou. Alfo moje, užij si povídku a prosím, nezabíjej mě, za popis dvou věcí - ukeho a to druhé... si domyslíš během čtení, řekla bych... S vyplazeným jazykem

Postavy: Kapitán Amerika X Reader
Fanfiction: Capitan America.. i když nad tím tak přemýšlím, tak tam nakonec bude celá Avengers banda... Nevinný
Varování: Yaoi → popis sexu mezi dvěma muži. Pohoršuje? Nečti.
Anotace: Tak, popravdě co napsat do anotace mám vždycky problém. Řekněme, že kapitán potká někoho koho zná, a přitom nezná...
A lidem co mají rádi Furyho - věřte mi, já taky, ale ono to přichází tak nějak samo...





Blížila se další mise na záchranu Země, ale pohroma, která uvede vládní složky do pohybu, se ještě pár dní neměla konat.
Mladý a pohledný kapitán rozhodl navštívit S.H.I.E.L.D, tajnou vládní organizaci, pro kterou už pomohl pár zlořádů zavřít, nebo zničit. V davu ostatních obyvatel New Yorku by vás k němu přitáhla maximálně tak široká ramena a vypracované břicho, které ukrýval pod těsným tílkem. Dnes ho doplnil modrými jeansy a hnědou, leteckou bundou. Mezi agenty S.H.I.E.L.Du, lidmi oblečenými decentně v tmavých barvách byl kapitán trochu pěst na oko.


Zastavil se v hlavní hale štábu a rozhlížel se. Hledal velitele organizace, jednookého Furyho, menšího ale silného černocha s páskou přes slepé oko, a neměl sebemenší tušení, kde by ho mohl najít.
"Hledáte Furyho, kapitáne?"
Z chodby vlevo se k němu blížila žena s ostrými, ale pěknými rysy, velkýma očima a ohnivými vlasy. Pro dnešek svou hřívu spoutala do jednoduchého drdolu, ale pár pramínků už ze zajetí prchlo.
"Ano,"
"Je venku, v hangáru 11. Zavedu Vás tam,"
"Tady jsou hangáry?" Vykulil kapitán překvapením oči.
"Přestane Vás to tu někdy udivovat?" Zeptala se ho s pobaveným a potěšeným úsměvem zároveň. Muž jen zavrtěl hlavou a vydal se za ní.


"Počkejte tady, seženu Vám ho," zastavila ho agentka a zmizela o patro výš.
Kapitán se mezitím procházel mezi třemi strojy, dvěma stíhačkami a jedním vrtulníkem, když zahlédl záda nějaké osoby. Vyšel zpoza vrtulníku a podíval se na záda ženy s dlouhými světlými vlasy, jak bojuje s jednou, zaprášenou a nejspíš i zaseklou zásuvkou. Kapitán ji trochu obešel a z boku k ní poklekl.
"Nechcete pomoc, madam?" Klekl si vedle ní.
"Ne-e," ucedila žena odpověď.
Kapitán překvapeně zamrkal. Znal tuhle ženu z armády USA.
Bez přemýšlení praštil dlaní do zadní strany stolu a zásuvka povolila. Žena si z ní vytahla pár věcí a vložila je do brašny.


"Á, vidím, že už jste se nejspíš stihli seznámit," zazněl Furyho hlas těsně vedle nich.
"Ne, popravdě, ne,"
"Aha. Tak tedy, tohle je poručík letectva, Rynn Crownová," Fury položil ženě ruku na rameno. "Armáda Spojených státu nám propůjčuje jejího kapitána a jeho letectvo, pro naše běžné mise," Fury se znovu odmlčel. Oba si zasalutovali prakticky ve stejný okamžik. "A, poručíku Crownová, tady Vám představuji Kapitána Ameriku,"
"Steve Rogers," představil se Kapitán Amerika rychle. Letkyně si ho pozorně prohlédl a znovu zasalutovala
"Natasha říkala, že jste mě hledal Kapitáne,"
"Vlastně ano...."
Rynn přestala poslouchat jejich rozhovor. Zatímco spolu Fury a Steve debatovali o pár, ne zas tolik důležitých věcech, přešla k vrtulníku a vyhoupa se do jeho kabiny. Pár pohyby uvedla stroj uvnitř hangáru k životu. Motor vrtulníku řval jako rozběhněná saň a oba muži se na stroj dívali s krajní hrůzou, ale motor vydal praskavý zvuk, a pak ztichl, a pak se zastavil.
"Sama jsem Vás prosila o pozornost už před hodinou a půl," žena vyskočila z kabiny a dopadla rovnýma nohama na zem, "ale nebyl jste nikde k zastižení Fury. Kdybych věděla, že jste v mém hangáru, nechala bych ho řvát už dávno,"
Stevovi neušel určitý tón ublížení a vzteku.
"A co by jste ráda, poručíku?"
Fury promluvil se špetkou pobavení. Kdyby se ho někdo zeptal přímo na leteckou jednotku Fire Eagle, rovnou by se vysmál. Jejich kapitán byl mladý, podle Furyho nemohl mít žádné zkušenosti a navíc, agent v nich všech viděl ztracené existence. Vláda je nabídla pozoruhodně rychle, a pro to byli jen dvě možnosti - buď byli tak dobří a donášeli, a nebo byli špatní a všem bylo jedno, co se s Fire Eagle stane.
"Ten vrtulník nevzletí,"
"Ne poručíku, to opravdu nevzletí, když budete neustále porušovat zásady bezpečnosti a budete se ho snažit nastartovat v hangáru,"
Steve na moment čekal, že žena zalape rozhořčeně po dechu, nebo se rozhlédne kolem a bude hledat zastání, ale Rynn ne. Jen přivřela oči a sledovala Furyho. Kdyby se dalo vraždit pohledem, byla by odsouzena za mimořádně násilnou vraždu.
"Fury-" začala cedit skrz zuby, než ji černoch přerušil slovy "Veliteli Fury".
"Veliteli Fury... ten vrtulník má v háji motor, dvě lopatky a půl palubní desky," procedila skrz zaťaté zuby a rty jí u toho trochu zabrněly.
"A co já s tím?"
"Tak snad seženete mechanika... Je to i Váš prob-"
"Obávám se, že mechanik tu byl a jediný, kdo prohlašuje stroj za rozbitý, jste Vy," odsekl Fury. Začínalo ho vytáčet, jak se k němu před Amerikou chovala.
"Fury, já jsem taky slyšel že ten motor špatně řve," zastal se ženy Steve.
"Ha! Tak vidíte!" neodpustila si a pak se spokojeně usmála. "Věděla jsem, že mi řekněte ať se zavolám mechanika a tak jsem to udělala. Přijde se podívat na tu mašinu za hodinu,"
"Kdo Vám to dovolil?" Procedil Fury naštvaně.

"Já,"
Do Steva uhodil blesk. Zaslechl hlas, který naposledy slyšel před dlouhými, sedmdesáti roky. Ještě než se otočil, věděl, že se bude dívat do tváře, která bez vulgárnosti snoubila rysy obou pohlaví, že jeho vlasy budou černé a oči modré, a že na levém bude jizva. Otočil se a mohl konstatovat, že se nesplete. Jediné, co mu dokázalo, že to vlastně není on, byla volba oděvu.
On by si nikdy nevzal černý kabát, který se dotýká země, a černé kalhoty, které byly stejně jako boty z kůže. Na krku se mladému muži houpala 'psí známka' ale Steve už na tu dálku neviděl, jaké jméno a číslo ji zdobí.
"Proč jste se neporadil se mnou, než jste se rozhodl vyhodit penízeS.H.I.E.L.Du?" rozzlobil se Fury.
Steve pátral pohledem z jednoho na druhého. Rynn vedle něj se pořád spokojeně usmívala.
'Peníze S.H.I.E.L.Du?" Kapitán Fire Eagleů se opřel o černou stíhačku za ním. "Co je na boku toho vrtulníku? Znak S.H.I.E.L.Du?"
"Ne. Spojených států amerických,"
"Což znamená, že jediné peníze, které utrácím, jsou státní peníze a státu nevadí dát pár kaček na kontrolu a opravu stroje," uzavřel kapitán s pokrčením ramenou. Fury vydal jakýsi rozzlobený zvuk a odešel. Uplně zapomněl na svůj rozhovor se Stevem.
Rogers zíral na kapitána s pootevřenými ústy a přišlo mu, že minuty neubíhají. Ve skutečnosti jich několik dlouhých uteklo, než se kapitán pohnul a promluvil.
"Hledáte na mě něco, kapitáne Ameriko?"
"Jak se jmenujete?"
"Armand Swann,"
"Nechcete jít na večeři?" Vyhrkl Steve.
Absolutně mu to nemyslelo a prosebně se díval na letce a nemohl si tak všimnout, jak Rynn ožila. Začala poskakovat a zuřivě kývat hlavou, očividně jí vůbec nevadilo, že se kapitáni navzájem vůbec neznají. Když se Armand stále neměl k odpovědi, našla během pár vteřin na stole čtvrtku a fixu a obrovskými písmeny napsala ANO.
Kapitán se nakonec slabě pousmál a díky Rynnině neverbálnímu přesvědčování souhlasil. Nebyl to člověk s hlavou v oblacích, věděl že ho Rogers vidí poprvé v životě a nevěřil na lásku na první pohled. Ale nemohl odolat štěněcím očím a hyperaktivní poručíkovi.

Na večeři spolu šli hned ten večer.
Steve přišel skoro ve fraku a Armanda by s nevulgárně nalíčeným obličejem skoro nepoznal. Užili si spolu hezký večer a víc mluvili než jedli. Zhruba v polovině jejich schůzky se Armand zničehonic zeptal:"Takže... tohle znamená rande?" a dostal tichou, kladnou odpověď.
Nijak neplánované a naprosto spontánní první rande zakončili filmem. Nevybrali si zamilovaný film ani brutální horror. Skončili u něčeho lepšího, u rytíře z Gothemu.
Z prvního rande se stalo druhé, z druhého třetí... desáté... patnácté... a to skončilo jinak, než ty předchozí.

"Jsi si jistý, že to chceš...?"
"Zeptej se ještě jednou, a vyrazím Ti zuby,"
"A opravdu-"
"Steve!"
"Nechci Tě do ničeho nutit," bránil se Rogers, zatímco pokládal milence do svých peřin.
"Ale já Tebe jo," zavrčelo to z pod něj: "A to k pěkně zakončenému večeru," a pak spojil Armand jejich rty ve vášnivé políbení, během kterého bez výraznějších obtíží svlékl košili milence a přejížděl mu prsty po kůži na zádech. Cítil drobné, vystoupnuté jizvičky, tisknul se k tělu nad sebou, jako kdyby umíral podchlazením a líbal ho, jako kdyby nemělo přijít žádné zítra. Teprve až když mu došel dech tak přestal zkoumat ústa svého přítele a dal mu čas, vysvléct ho z šatů, a sebe z kalhot. Steve se musel usmát, když na sobě pořád cítil pečlivý pohled. Už nahý si znovu klekl nad Armanda a začal mu pomalu věnovat svou péči. Prsty putoval napřed po jeho hrudi a opatrně líbal tělo, které se začínalo chvět nedočkavostí. Zastavil se u bradavek a jednu začal mnout prsty, druhou opečovával ústy. Armandovi unikl ze rtůtlumený stén.
Amerika putoval rukou dál. Byla neposedná a nečekala na rty. Zatímco rty se vrátily nahoru, k opomenutým klíčním kostem, dlaň už lehtala podbřišek, ale, k Armadově tichému zaúpění, jedno místečko vynechala. Hladila vnitřní stranu stehen a občas stiskla pozadí ale nic víc. Rogers zašel a mučením o metu výš, když polibky doputoval k milencově klínu. Teprve teď jej uchopil a pár pohyby přivedl k plnému vzrušení. Vzal si jeho špičku párkrát do úst a pak ho jednou pohltil celého, ale když tělo pod ním začalo přiřážet, byla ústa zas na jednou pryč.
"Steve..." zaúpěl mladší táhle.
"Počkej," klidně ho umlčel Kapitán a natáhl se pro něco v nočním stolku.

Vytáhl modrou tubičku a potřel si chladivým obsahem prsty. Jednou, dvakrát přejel po Armandově vstupu a potom do něj prstem pronikl. Připravoval si ho pomalu a pečlivě a opečovávané tělo se trochu kroutilo a jeho hlas sténal. Když Kapitán uznal, že už svým vstupem nemůže svého milého ranit, potřel lubrikantem i sebe. Klekl si nad letce a políbil ho a pomalu, tak aby nezpůsobil bolest, do něj vnikl. Čekal, až si zvykne, a po chvíli neustávajícího sevření a trochy bolesti v jeho očích, se bál, že ho poranil.
"Dobrý..." zachraptěl letec po chvíli a usmál se.
Steve začal přiřažet, pomalu a opatrně, dokud si druhý nezačal škemrat o víc. Armand pohyboval pánví proti Kapitánovi a jeho sténání nabíralo na hlasitosti a nakonec se neudržel. Prohnul se při orgasmu do luku a vzlykavě zasténal. Když ochab, vyhledal kapitánovi rty.


"Byl jsi úžasný,"
"Miluju Tě..."
"Já Tebe taky,"
Dlouho neusnuli. Než se konečně pohroužili do říše snů, propletli svoke těla několikrát, v leže, v kleče, ve stoje u zdi... nakonec usnuli přítulení k sobě, Amerika s Armandovou hlavou na prsou a spalo se jim dobře. Zdálo se jim o společném životě, který si oba v duchu plánovali. Kapitánovi se zdálo ale také něco jiného.
Viděl Armanda, kterého znal před sedmdesáti roky a Armanda, kterého zná teď. "Starý" mladík na sobě měl ještě uniformu letců druhé světové války a druhý černý kabát, neobvyklé oblečení pro kapitána letecké jednotky. Rogers netušil, jestli si ho muži všímají.
"Dávej na něj pozor..." pronesl prosbu vzdálený hlas. "A ty se měj krásně, Steve..."
Krátce si zasalutovali a Armand z války se otočil a odcházel ke svému starému stroji a Steve se probudil. Chvíli nemohl usnout. Když znovu zabral, nenašel ve snech někdejšího milence. Ne, teď viděl svého milovaného, jak k němu kráčí s kyticí květin.


Spali poklidně. Ani jeden nemohl tušit, že právě teď mladý polobůh rozmlouvá s nejvražednější rasou ve vesmíru...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 adís adís | E-mail | Web | 13. května 2017 v 8:42 | Reagovat

omg.
nesnáším slash, ale... zatraceně, ted jsi mě přinutila ho zase číst *ale věřím, že je to jen na danou dobu xd*
Bože... krásné. :3 Roztomilé Kapitánovo chování. :3

2 Rois Rois | 13. května 2017 v 10:31 | Reagovat

[1]: Zdravím adís - já mám zase slash ráda, a to ve všech jeho formách možných i nemožných :)

Děkuju moc! :)

3 Queeny Queeny | 16. května 2017 v 18:55 | Reagovat

Dlouho dlouho jsem nečetla pořádnou povídku na téma Kapitána Ameriky. :D takže Ti za tenhle masterpiece moc děkuju :D vím, že si ho budu pravidelně číst znovu a znovu :D miluji readera, kterého jsi vytvořila :3 (Furyho jsem neměla ráda nikdy xD) jen se bojím, že ty to nenecháš skončit s happy endem :D

4 Rois Rois | 17. května 2017 v 13:54 | Reagovat

[3]: Děkuji, tohle opravdu potěší :-)

Já mám Furyho ráda, ale co. Když už to začalo, tak to dokončíme se vší parádou :'D

Uvidíš :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama